Stehna v plamenech. Tak se jmenuje první video reportáž o případech našich klientů. Darima na let do Prahy nebude vzpomínat v dobrém. Popália ji totiž nějaká chemikálie vylitá na její sedačku v letadle. Aerolinka navíc jakoukoliv odpovědnost odmítala, proto případ skončil až u soudu a rovnou prozradíme, že se Darima odškodnění dočkala. Podívejte se na její příběh na našem facebooku, stačí kliknout zde
Nehodoví šmejdi řádí stále intenzivněji. Obrací se na nás naštvaní pozůstalí, kterým při nehodě zemřel příbuzný a do týdne jim zvoní na dveře naháneči odškodňovacích společností a vnucují své služby. Když neotevírají, strkají jim vizitky pod dveře a návštěvy opakují. Naslibují hory doly (obvykle vymožení odškodnění v řádu milionů za pár dnů), pomluví konkurenci, kontakty získávají nelegálně.
Důrazně se od těchto praktik distancujeme. Pokud potřebujete pomoci či poradit, rádi pomůžeme, ale nikoho aktivně sami nevyhledáváme, neobtěžujeme a žádné plné moci nikomu nevnucujeme.
Za všechny stačí jeden příběh, který si můžete přečíst zde
Pokud dojde k úrazu vojáka ve službě, má nárok na odškodnění. Za škodu odpovídá stát. Jednotlivé nároky se neřídí zákoníkem práce ani občanským zákoníkem, ale zákonem o vojácích z povolání. Rozsah nároků je širší než v případě pracovních úrazů. Promlčují se ve dvouleté lhůtě, která běží od momentu, kdy se dozví o tom, jaká škoda mu vznikla a kdo za ní odpovídá (u bolestného tedy dnem úrazu, popř. dnem ukončení léčby, u ztížení společenského uplatnění dnem ustálení zdravotního stavu).
Vojákovi, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je stát povinen v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytnout
| a) | náhradu za ztrátu na služebním platu po dobu neschopnosti výkonu služby, |
| b) | náhradu za ztrátu na služebním platu po skončení neschopnosti výkonu služby, |
| c) | náhradu za bolest, |
| d) | náhradu za ztížení společenského uplatnění, |
| e) | náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením, |
| f) | jednorázové mimořádné odškodnění, |
| g) | náhradu za věcnou škodu. |
Jestliže voják následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel, je stát povinen poskytnout pozůstalým
| a) | náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a pohřbem, |
| b) | náhradu nákladů na výživu pozůstalých, |
| c) | jednorázové odškodnění pozůstalých, |
| d) | jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých. |
V zimních měsících dříve zapadá slunce a tak se povinnost být jako chodec na pozemních komunikacích označen reflexními prvky týká více lidí. Víte ale, za jakých okolností musíte mít reflexní prvek na sobě, jak má vypadat, jaké jsou sankce za jeho neužití a jak bude reagovat pojišťovna, pokud neoznačeného chodce srazí vozidlo?
Kdo a kdy má povinnost být označen: každý chodec pohybující se mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením. Všechny podmínky musí být splněny zároveň. Povinnost být označen tedy chodec nemá a) v obci – ta začíná a končí značkou s názvem obce, b) při nesnížené viditelnosti – během dne; při mlze nebo za šera již chodec označen být musí, c) při chůzi po chodníku, d) v místě mimo obec, které je osvětleno veřejným osvětlením.
Jak má reflexní prvek vypadat: zákon nespecifikuje velikost, barvu, tvar, materiál provedení ani stupeň odrazivosti, jedinou povinností je, aby byl prvek umístěn tak, aby byl viditelný pro ostatní účastníky provozu. Nejčastěji se bude jednat o reflexní vestu, reflexní pásky a reflexní prvky přímo na oblečení. Pozor ale na jejich umístění. Pásek na batohu je sice viditelný pro vozidla přijíždějící zezadu, nikoliv ale pro vozidla přijíždějící zepředu. Proto je pásek vhodné umístit např. na ruku směrem do vozovky. Zákon neříká, jak velké mají reflexní prvky být, postačuje tedy taková velikost, která je viditelná pro ostatní účastníky provozu (reflexní nápisy na batohu a bundě by měly dostačovat).
Co je retroreflexní materiál: materiál odrážející dopadající světlo až na vzdálenost 200 m.
Lze jej nahradit nečím jiným: nelze je nahradit baterkou ani jiným zdrojem světla (mobilem), zákon hovoří pouze o retroreflexním materiálu viditelném pro ostatní účastníky provozu.
Sankce za neužití: pokud chodec není označen reflexním prvkem, hrozí mu sankce v blokovém řízení až 2.000,- Kč. Policie Vás tedy může pouze napomenout nebo uložit pokutu do výše 2.000,- Kč K vyšší sazbě by měla přistoupit v případě, že už v minulosti máte záznam o napomenutí nebo uložení nižší pokuty. Pokud blokovou pokutu odmítnete zaplatit, půjde věc do správního řízení, kde hrozí pokuta 1.500,- až 2.000,- Kč.
Co na neužití pojišťovny: Pokud byly splněny všechny zákonem stanovené podmínky najednou, chodec označen reflexními prvky nebyl a srazilo jej vozidlo, měla by pojišťovna posuzovat, jestli neužití reflexních prvků mělo vliv na vznik nehody. Pokud mělo (sražení chodce v tmavém oblečení na rovině), pak má pojišťovna právo krátit odškodnění nebo je výjimečně neposkytnout vůbec. Pokud ale neoznačeného chodce srazí vozidlo, které dostalo např. smyk v zatáčce nebo jehož řidič dostal infarkt a ztratil kontrolu nad vozidle, pak ke krácení odškodnění není důvod, protože ke sražení chodce by došlo i v případě, že by označen reflexními prvky byl.
Soud přiznal klientovi 200.000,- Kč jako náhradu za porušení jeho osobnostních práv ze strany nemocnice, jejíž lékař při operačním zákroku v roce 2005 zapomněl v ráně dren. Klient následně trpěl bolestmi v oblasti břicha a nemocnici se 6 let nedařilo najít příčinu jeho obtíží. Teprve v roce 2011 zapomenutý dren odstranili. Klient nad rámec nároků na náhradu způsobené újmy požadoval další odškodnění za zásah do osobnostních práv způsobený bolestmi, nepohodlím, nutností absolvovat zbytečná vyšetření a prohlídky. Nemocnice další peníze poskytnout odmítla, proto se klient svých práv musel domáhat soudně.
Do roku 2013 bolestné hodnotil lékař body uvedenými u jednotlivých zranění ve vyhlášce. Každý bod měl hodnotu 120,- Kč. Vyhláška však byla zrušena. Nejvyšší soud vydal vodítko, jak při určení částky za odškodnění postupovat. Hodnota bodu již není fixní, ale každý rok se mění. Obecně můžeme říct, že se pohybuje kolem 260,- Kč za bod a celkový součet bodů se pak zvyšuje podle míry komplikací při léčení. Metodika soudu sice není závazná, ale naznačuje, jakým směrem se bude Nejvyšší soud při rozhodování sporů ubírat. Podívat se na ni můžete zde
Příklad:
malá odřenina na paži nebo rameni – 2 body, tedy 520,- Kč
zlomenina žebra bez otoku a komplikací – 20 bodů, tedy 5.200,- Kč
zhmoždění ledviny – 100 bodů, tedy 26.000,- Kč
tříštivá zlomenina stehenní kosti – 250 bodů, tedy 65.000,- Kč + navýšení za komplikace a související poranění měkkých tkání