A supi se už slétají

…a supi se už slétají

Dojde k nehodě. Téměř okamžitě je na místě i asistenční služba, která nabízí své služby. Nikdo je nevolal, nikdo neví, jak se na místo tak rychle dostali. O tom, zda je napojena na policejní vysílačky můžeme jen spekulovat. Ale účastníci nehody už drží v ruce papíry s nabídkou pomoci. Jednání s pojišťovnou, zabezpečení odtahu, oprava vozidel, poskytnutí náhradního a všechno další vyřeší za vás. A hlavně, vše se platí z pojištění, služby jsou přirozeně zdarma. Je to opravdu tak jednoduché?

Odpověď je naprosto jasná. Není.

Nevýhodou je zejména to, že vůbec nevíte, co se s autem bude skutečně dělat. Udělíte plnou moc a dál je vše v režii tzv. crash huntera neboli „lovce nehod“. „Ten rozhoduje, kam se vozidlo poveze, jak dlouho potrvá oprava, na jak dlouho budete mít náhradní vozidlo, co bude uplatňovat po pojišťovně, v jaké výši a tak dále,“ varuje Mgr. Lukáš Fládr ze spolku Pomoc poškozeným. Na místě nehody budete přesvědčování, že vše je zdarma. Ovšem pozor, ve smlouvě jsou za jednotlivé služby uvedeny velmi vysoké částky a další háčky. „Smlouva například uvádí přímo povinnost využívat vozidlo po celou dobu opravy nebo dokonce povin­nost doplatit to, co nezaplatí pojišťovna,“ dodává Fládr.

Mnohem horší situace ale vznikají, pokud dojde ke škodám na zdraví. Crash hunteři už neloví jen u nehod samotných, ale i v nemocnicích, kam byl zraněný převezen. Jsou známy dokonce i případy, kdy crash hunteři obtěžují pozůstalé těsně po smrti jejich příbuzného. Nabízejí různé druhy pomoci a zastoupení v jednání s pojišťovnou. „Přitom jejich znalosti, pokud jde o nároky při škodě na zdraví a při úmrtí jsou často naprosto nulové. Opakovaně se setkáváme se žádostmi o překontrolování výše vyplacené částky za poškození zdraví a v drtivé většině případů zjišťujeme, že poškozený nedostal vyplaceno vše, na co má právo.

Pojišťovny pak rozhodně nejsou institucí, která Vám bude radit, na jaké další peníze máte nárok. Co řádně neuplatníte, to nedostanete. Pojišťovna je podnikatel, podnikající za účelem dosažení zisku. Je to v podstatě jednoduché, snaží se co možná nejvíce vybrat na pojistném a co možná nejméně vyplatit při pojistných událostech. Proto jsou plnění ze strany pojišťoven často podhodnocená či dokonce neuznaná i v případech, kdy je na peníze evidentně nárok.

JAK SE BRÁNIT

1. Nepodepisovat pod tlakem žádné smlouvy či plné moci.

2. Chtít písemné potvrzení, že nic platit nabudu, a to ani v případě, že pojišťovna vše neproplatí.

3. Pokud jsem viníkem, je dobré znát svou pojistnou smlouvu a její nároky.

4. Nechat si vždy peníze vyplacené od pojišťovny překontrolovat od odborníků, a to zejména pokud jde o škodu na zdraví či úmrtí. Můžete být velmi příjemně překvapeni, na kolik peněz máte nárok.

Váš spolek Pomoc poškozeným

Lovci nehod dostali přes prsty

Dlouhodobě poukazujeme na nekalé praktiky některých lovců nehod. Netýká se to všech, ale části z nich nejde o pomoc motoristovi v nesnázích po nehodě, ale o vlastní zisk. Využijí stresu, ve kterém se řidič po nehodě nachází a vnutí mu své služby pod záminkou bezstarostného vyřízení celé události. Zařídí odtah do spřízněného servisu, zapůjčí náhradní vozidlo, vyřídí formality s pojišťovnou, a to všechno zdarma. Problém nastává, když odtah je dražší, než je běžné, oprava je provedena neznačkovým servisem z neoriginálních dílů, ale účtována je v cenách autorizovaných servisů a originálních dílů, půjčovné náhradního vozidla je v nezvykle vysoké denní sazbě a navíc na neúměrnou dobu v důsledku uměle protahované délce opravy. Pojišťovny takto nadsazené částky odmítají proplácet. Buď je musí doplatit poškozený řidič, protože ve smlouvě už ta slovíčka „zdarma“ nejsou uvedena nebo v lepších případech postoupí pohledávku na doplatek na lovce nehod, kteří si ji už vymáhají na své náklady.

To se stalo i v případu, o kterém rozhodoval Ústavní soud. Nehodová služba se domáhala doplatku za opravu fakturovanou v částce odpovídající autorizovanému servisu, ačkoliv byla provedena neznačkovým servisem méně kvalitně a s nižšími náklady. A odvolací soud ji tuto částku přiznal. Pojišťovna však podala ústavní stížnost a Ústavní soud jí vyhověl a původní rozsudek zrušil. Ústavní soud měl vážné pochybnosti, zda podnikání společnosti Nehodová služba je vedeno ve fair duchu a v souladu s dobrými mravy. Uzavřel, že „dosahování zisku je smyslem podnikání, které si zaslouží respekt a ochranu – nesmí se však dít parazitujícím a právo zneužívajícím způsobem“. Celý komentář Ústavního soudu najdete zde.

Zejména pokud jste utrpěli zranění při nehodě, nedoporučujeme podepisovat leckdy nevýhodné smlouvy lovcům nehod, ale v klidu si doma zjistěte, na co vše máte nárok a teprve poté se rozhodněte, zda si vše vyřídíte sami nebo se necháte někým zastupovat.

Změny v povinném ručení pro rok 2018

Rok 2018 přináší řadu změn, a to i do oblasti povinného ručení. Shrnuli jsme ty tři největší.

Povinné ručení musí mít sjednáno každé vozidlo, které je zapsáno v registru vozidel. I když Vám stojí nepojízdné v garáži nebo ve stodole, musí být pojištěné (s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené).

Došlo také k obnovení povinnosti hradit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den, kdy není vozidlo zapsané v registru pojištěno. Povinnost hradit příspěvek vzniká vlastníkovi a provozovateli vozidla.

Stále platí, že pokud došlo ke škodě provozem nepojištěného vozidla, je tato škoda uhrazena poškozenému z garančního fondu České kanceláře pojistitelů a následně vymáhána po provozovateli, vlastníkovi nebo řidiči nepojištěného vozidla. Nově je však zaveden strop pro vymáhané částky, a to do výše jedné třetiny způsobené škody, nevýše však 300.000,- Kč. Má se tím zabránit likvidačním následkům na nepojištěné řidiče v případech vymáhání milionových částek. Tento strop však neplatí, pokud škodu způsobil řidič úmyslně, pod vlivem drog, alkoholu, který není držitelem řidičského průkazu, atd.

Fenomén vybržďování a jeho důsledky

Vybržďování, tedy situaci, kdy jeden řidič úmyslně přiměje řidiče vozidla za sebou k prudkému snížení rychlosti nebo i zastavení, je nejen v rozporu s pravidly silničního provozu, ale zároveň úmyslným trestným činem obecného ohrožení. Za jeho spáchání pak často bývají ukládány řidiči několikaleté tresty vězení, i když k žádné újmě nedošlo. Nikdo nebyl zraněn, nikomu nevznikla škoda na vozidle, protože nedošlo ke vzájemnému kontaktu. Jak to ale bude za předpokladu, že vybržďující řidič „A“ přinutí zastavit vozidlo „B“ za sebou, do kterého ale nabourá další vozidlo „C“, jedoucí za ním, a při nehodě dojde k usmrcení nebo zranění posádky ve vybržděném vozidle? Taková situace má dle našeho přesvědčení dvě roviny – trestněprávní a občanskoprávní.

Trestněprávní rovina: vybržďující řidič „A“ by měl být potrestán za úmyslné obecné ohrožení a řidič „C“ za usmrcení z nedbalosti/těžké ublížení na zdraví z nedbalosti.

Občanskoprávní rovina: je třeba určit míru účasti na střetu. Vybržděný řidič v tom je nevinně. Za škodu podle našeho názoru bude odpovídat řidič „C“, protože pokud by dodržel bezpečnou vzdálenost a včas zastavil, k újmě na životě, zdraví a majetku vozidla „B“ by nedošlo. Naopak vybržďující řidič sice vystavil posádku vozidla „B“ nebezpečné situaci, ke které však nemuselo dojít, pokud by ostatní účastnící dodržovali pravidla silničního provozu. Poškození a pozůstalí z vozidla „B“ by se tak se svými nároky na náhradu majetkové újmy (škoda na vozidle) i nemajetkové újmy (bolestné, náklady na léčbu, ztráta na výdělku, ztížení společenského uplatnění, odškodnění pozůstalých, atd.) měli obrátit na pojišťovnu, u které bylo pojištěno vozidlo „C“ na odpovědnost za škodu způsobenou jeho provozem (tzv. povinné ručení). Pokud by přeci jen byla ve výsledku určena nějaká míra účasti řidiče „A“, dostanou poškození vyplaceno odškodnění z povinného ručení vozidla „C“ a tato pojišťovna se pak vyrovná s pojišťovnou vozidla „A“.

Potřebujete pomoci či poradit při vymáhání odškodněnění? Obraťte se na nás vyplněním formuláře vpravo nebo telefonicky na čísle 731 140 140. Pomůžeme Vám k získání maximálního odškodnění.

Odškodnění po hromadné nehodě

Za veškeré následky po hromadné nehodě neodpovídá řidič, který havaroval jako první, ale jak z pohledu spáchání přestupků, tak z pohledu odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidel, je potřeba hromadnou nehodu rozklíčovat na jednotlivé dopravní nehody trestat jejich viníky jednotlivě ve vztahu ke každé dílčí nehodě. Tak např. největší hromadná nehoda v ČR z roku 2008, při které se na dálnici D1 srazilo 231 vozidel, byla vyhodnocena jako 93 samostatných dopravních nehod. Odškodnění je pak třeba požadovat z povinného ručení po pojišťovně vozidla, které mělo účast na střetu s Vaším vozidlem. Pokud mělo účast na střetu více vozidel, lze se obrátit na pojišťovnu kteréhokoliv z nich, ta poškozenému vyplatí celé pojistné plnění a následně se vypořádá s pojišťovnami ostatních účastníků podle míry účasti jednotlivých účastníků na střetu. Pojišťovny by neměly čekat na závěry šetření policie, které se může značně protáhnout, ale samy iniciativně provést šetření ohledně rozsahu jejich odpovědnosti poskytnout odškodnění. Proto zde dvojnásob platí rada o pečlivém zdokumentování okolností nehody, zejména pak konečné polohy vozidel předtím, než budou odtaženy z místa nehody.

Princip omezené důvěry v dopravě

Ústavní soud rozhodnutím ze dne 25.10.2016 definoval princip omezené důvěry v dopravě, který spočívá v tom, že se řidič při provozu na pozemních komunikacích může spoléhat na to, že ostatní účastníci budou dodržovat pravidla silničního provozu, pokud z konkrétních okolností nevyplývá opak.

Opak by vedl k absurdnímu závěru, že každý řidič musí vždy a za všech okolností počítat s tím, že ostatní účastníci silničního provozu jeho pravidla nedodržují, což by však v konečném důsledku bylo v rozporu s účelem platných pravidel silničního provozu.

Zásadní význam to má pro stanovení trestní odpovědnosti v případě, že i poškozený porušil pravidla silničního provozu. V trestním řízení tak nebude odsouzen za trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti ten, kdo např. nedal přednost přijíždějícímu vozidlu, jehož řidič ale jel nepřiměřeně rychle.

Pouze dílčí význam má princip omezené důvěry pro stanovení míry účasti na střetu a odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla. Tam se totiž zkoumá, jakou měrou se na střetu provozy podílely.

Víte, co dělat po dopravní nehodě?

Ministerstvo dopravy spustilo nový projekt „Ty to zvládneš“, který má poukázat na nejčastější chyby účastníků dopravních nehod. Správná reakce může zachránit život ostatním zraněným účastníkům. Žádné instruktážní video Vás na stres po nehodě nepřipraví, ale čím častěji si správný způsob jednání připomeneme, tím je větší pravděpodobnost, že se při skutečné události správně i zachováme. Pro přechod na web „Ty to zvládneš“ a shlédnutí videí klikněte zde

Nehodoví šmejdi stále řádí

Nehodoví šmejdi řádí stále intenzivněji. Obrací se na nás naštvaní pozůstalí, kterým při nehodě zemřel příbuzný a do týdne jim zvoní na dveře naháneči odškodňovacích společností a vnucují své služby. Když neotevírají, strkají jim vizitky pod dveře a návštěvy opakují. Naslibují hory doly (obvykle vymožení odškodnění v řádu milionů za pár dnů), pomluví konkurenci, kontakty získávají nelegálně.

Důrazně se od těchto praktik distancujeme. Pokud potřebujete pomoci či poradit, rádi pomůžeme, ale nikoho aktivně sami nevyhledáváme, neobtěžujeme a žádné plné moci nikomu nevnucujeme.

Za všechny stačí jeden příběh, který si můžete přečíst zde

Povinnost chodců nosit reflexní prvky

V zimních měsících dříve zapadá slunce a tak se povinnost být jako chodec na pozemních komunikacích označen reflexními prvky týká více lidí. Víte ale, za jakých okolností musíte mít reflexní prvek na sobě, jak má vypadat, jaké jsou sankce za jeho neužití a jak bude reagovat pojišťovna, pokud neoznačeného chodce srazí vozidlo?

Kdo a kdy má povinnost být označen: každý chodec pohybující se mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením. Všechny podmínky musí být splněny zároveň. Povinnost být označen tedy chodec nemá a) v obci – ta začíná a končí značkou s názvem obce, b) při nesnížené viditelnosti – během dne; při mlze nebo za šera již chodec označen být musí, c) při chůzi po chodníku, d) v místě mimo obec, které je osvětleno veřejným osvětlením.

Jak má reflexní prvek vypadat: zákon nespecifikuje velikost, barvu, tvar, materiál provedení ani stupeň odrazivosti, jedinou povinností je, aby byl prvek umístěn tak, aby byl viditelný pro ostatní účastníky provozu. Nejčastěji se bude jednat o reflexní vestu, reflexní pásky a reflexní prvky přímo na oblečení. Pozor ale na jejich umístění. Pásek na batohu je sice viditelný pro vozidla přijíždějící zezadu, nikoliv ale pro vozidla přijíždějící zepředu. Proto je pásek vhodné umístit např. na ruku směrem do vozovky. Zákon neříká, jak velké mají reflexní prvky být, postačuje tedy taková velikost, která je viditelná pro ostatní účastníky provozu (reflexní nápisy na batohu a bundě by měly dostačovat).

Co je retroreflexní materiál: materiál odrážející dopadající světlo až na vzdálenost 200 m.

Lze jej nahradit nečím jiným: nelze je nahradit baterkou ani jiným zdrojem světla (mobilem), zákon hovoří pouze o retroreflexním materiálu viditelném pro ostatní účastníky provozu.

Sankce za neužití: pokud chodec není označen reflexním prvkem, hrozí mu sankce v blokovém řízení až 2.000,- Kč. Policie Vás tedy může pouze napomenout nebo uložit pokutu do výše 2.000,- Kč K vyšší sazbě by měla přistoupit v případě, že už v minulosti máte záznam o napomenutí nebo uložení nižší pokuty. Pokud blokovou pokutu odmítnete zaplatit, půjde věc do správního řízení, kde hrozí pokuta 1.500,- až 2.000,- Kč.

Co na neužití pojišťovny: Pokud byly splněny všechny zákonem stanovené podmínky najednou, chodec označen reflexními prvky nebyl a srazilo jej vozidlo, měla by pojišťovna posuzovat, jestli neužití reflexních prvků mělo vliv na vznik nehody. Pokud mělo (sražení chodce v tmavém oblečení na rovině), pak má pojišťovna právo krátit odškodnění nebo je výjimečně neposkytnout vůbec. Pokud ale neoznačeného chodce srazí vozidlo, které dostalo např. smyk v zatáčce nebo jehož řidič dostal infarkt a ztratil kontrolu nad vozidle, pak ke krácení odškodnění není důvod, protože ke sražení chodce by došlo i v případě, že by označen reflexními prvky byl.

Asistenční služba na dálnici D1

ŘSD zahájilo pilotní projekt,s rámci kterého budou její zaměstnanci poskytovat asistenční služby řidičům na dálnici D1 mezi Prahou a Brnem. Asisetnce bude spočívat jak v telefonickém poradenství, tak pomoci na místě samém. Netýká se to pouze nehod, ale jakýchkoliv problémů technického charakteru, ke kterým na D1 dojde. Dojezdový čas by měl být do 20 minut. Služba je hrazena z rozpočtu ŘSD a pro řidiče je tak bezplatná. Jedná se o alternativu ke komerčním asistenčním službám.

Až budete mít na D1 problém, zkuste se obrátit na linku 800 280 281.