Nárok na odškodnění podle pravidel pro pracovní úrazy mají i lidé, kteří jsou pouze na brigádě, a to i v případě, že nemají žádnou smlouvu se zaměstnavatelem. Důležitá je skutečnost, že se jedná o faktický pracovní poměr, tedy že vykonávají práci s vědomím a podle pokynů zaměstnavatele. Pak se na jejich úrazy aplikují stejná pravidla, jako na běžné zaměstnance.
Soud přiznal klientovi 200.000,- Kč jako náhradu za porušení jeho osobnostních práv ze strany nemocnice, jejíž lékař při operačním zákroku v roce 2005 zapomněl v ráně dren. Klient následně trpěl bolestmi v oblasti břicha a nemocnici se 6 let nedařilo najít příčinu jeho obtíží. Teprve v roce 2011 zapomenutý dren odstranili. Klient nad rámec nároků na náhradu způsobené újmy požadoval další odškodnění za zásah do osobnostních práv způsobený bolestmi, nepohodlím, nutností absolvovat zbytečná vyšetření a prohlídky. Nemocnice další peníze poskytnout odmítla, proto se klient svých práv musel domáhat soudně.
Do roku 2013 jste za smrt příbuzného při nehodě dostali z povinného ručení viníka maximálně 240.000,- Kč.
Nový občanský zákoník dřívější paušální částky zrušil a pouze obecně stanoví, že manžel, rodiče, děti a další osoby blízké mají nárok na peněžitou náhradu vyvažující plně jejich utrpení. Při určení výše odškodnění se má postupovat podle zásad slušnosti. Zatím chybí rozhodnutí soudů, kterými by se pozůstalí mohli při stanovení požadované částky inspirovat. Obecně lze za vodítko považovat blízkost vztahu k zemřelému. Vyšší částku za smrt rodiče by mělo obdržet nezletilé dítě, které žilo s rodičem v jedné domácnosti, než dospělé „dítě“, které žilo vlastní život na druhém konci republiky, s rodičem mělo špatné vztahy a prakticky se spolu nestýkali.
Náš názor je, že v prvním případě nezletilého dítěte by se částka jednorázového odškodnění za jeho duševní útrapy měla pohybovat mezi jedním a dvěma miliony korun, ve druhém případě však pouze v řádu statisíců.