Úroky z odškodnění úmrtí při nehodě
Pokud při dopravní nehodě dojde k usmrcení účastníka provozu (ať již jde o spolujezdce, řidiče protijedoucího vozidla, chodce na přechodu nebo cyklistu), vzniká pozůstalým nárok na jednorázové odškodnění. Tím se mají odčinit duševní útrapy pozůstalých. Výše odškodnění má být určena dle zásad slušnosti tak, aby plněn vyvážila toto utrpení. Co když pojišťovna z povinného ručení odmítá odškodnění vyplatit nebo výše odškdonění není dostatečná a soudíte se o vyšší částku? Vzniká nárok na úrok z prodlení nebo nikoliv. Odpověď až dosud nebyla jednoznačná. Jasno vnesl až Ústavní soud, který dne 10.12.2019 nálezem č.j. II ÚS 2149/2017 rozhodl, že „aby mohla náhrada nemajetkové újmy pozůstalým plnit svou satisfakční a preventivně-sankční funkci a zprostředkovaně též naplnit pozitivní závazky plynoucí z práva na ochranu soukromého a rodinného života, resp. práva na život a tato práva účinně chránit, musí z ní plynout také nárok na úroky z prodlení. Odepřením úroků z prodlení se institut náhrady nemajetkové újmy pozůstalým stává „bezzubým“, neboť se umožňuje povinnému, aby se úspěšně, bez jakékoli sankce, vyhýbal plnění svých povinností.“
Nárok na úrok z jednorázového odškodnění za úmrtí osoby blézké tak jedniznačně vzniká. Pokud tedy pojišťovna neodškodní pozůstalého včas, musí poskytnout odškodnění navýšené o úrok z prodlení. Výše úroku se mění a pro 2. polovinu roku 2019 a 1. polovinu roku 2020 platí sazba 10%.